Turistické cíle v okolí obce Starovičky

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Dietrichsteinský dvůr vznikl asi v 16. stol. V 17. a 18. stol. byl několikrát upravován a rozšiřován. Ze severu přiléhala zahrada. Dietrichsteinům patřil do znárodnění v r. 1945. Následně sloužil místnímu JZD. V r. 2012 zahájena rekonstrukce. Dnes je zde restaurace a vinotéka se sklípkem.

Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.

Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.

Měšťanský renesanční dům vystavěný po požáru gotických domů v r. 1561. Fasáda nese bohatou sgrafitovou výzdobu s psaníčkovými motivy a výjevy ze Starého zákona. V 19. století provedena nástavba 2. patra.

Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.