Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Kvalitní barokní socha Panny Marie Immaculaty na architektonicky tvarovaném podstavci, která je jednou ze dvojice soch, které jsou spolu s kamenným křížem vztyčeny v parčíku u kostela sv. Víta. Památkově chráněná.

Barokní socha světce v obvyklém pojetí na novodobém podstavci, která je jednou ze dvojice soch, které jsou spolu s kamenným křížem vztyčeny v parčíku u kostela sv. Víta. Původně stávala na východním okraji obce při cestě na Hlohovec. Památkově chráněná.

Barokní socha světce u silnice mezi Sedlecem a Mikulovem. Zhotovená v roce 1717 nákladem starosty Martina Goldtberga. Je umístěna na vyšším hranolovém podstavci s nízkou stanovou střechou na plintu v jejím seříznutém vrcholu. Je zobrazen v podživotní velikosti a v obvyklém ikonografickém pojetí.

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

Špitál Milosrdných sester byl postaven poč. 19. stol. Spravovaly ho řeholní sestry Kongregace milosrdných sester. Neměl bohužel dlouhého trvání a v písemných pramenech jsou o něm jen kusé informace. Dnes je z větší části rozdělen na byty. Budovy špitálu jsou na seznamu kulturních památek.

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky (11 m, 217 m n. m.) byla postavena r. 2012 na viniční trati U Křížku, kde stojí od r. 1899 kříž, který zde nechala vztyčit rodina Scherak. Rozhlednu nechal MÚ Drnholec, projekt vypracovali Ing. Antonín Olšina a Ing. Martin Novák. Přístupná od června r. 2012.

Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosférické rezervace UNESCO.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.