Turistické cíle v okolí obce Nové Mlýny

Tvrziště elipsovitého tvaru u Staré Břeclavi, lokalním názvem známé jako Štymberk. Archeologickými sondami byly nalezeny střepy z 15.–16. století.

Unikátní dřevěná spirálová rozhledna nad vinicemi u obce Kobylí, přístupná i vozíčkářům. Dílo arch. J. Rolečka a J. Vojtěška. Otevřena r. 2018.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosférické rezervace UNESCO.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Větrné kolo z 90. let 20. stol. bylo po zničení větrem obnoveno podle originálu bořetickou kovodílnou „Manex“ a zablokováno, aby se ve větru netočilo. Slouží jako technická zajímavost.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.