Turistické cíle v okolí obce Diváky

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.

Dřevěný kříž z roku 1899 - cenná práce řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Umístěn před farou u kostela sv. Kunhuty. Památkově chráněný.

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.