Turistické cíle v okolí obce Lanžhot

Tvrziště elipsovitého tvaru u Staré Břeclavi, lokalním názvem známé jako Štymberk. Archeologickými sondami byly nalezeny střepy z 15.–16. století.

Nadrozměrná železná plastika mezi zámkem a přilehlým rezervoárem vody nedaleko Lípy republiky. Socha pochází z roku 1992, na současném místě je od roku 2006. Autorem je Lubo Kristek a jde o 9. zastavení umělecko - filozofické trasy nazvané Kristkova podyjská glyptotéka.

Synagoga postavena r. 1868 zásluhou starosty Židovské obce Davida Kuffnera. Novorománská dvoupodlažní budova s maurským interiérem; obdélníkový sál se zdobeným trámovým stropem s polychromií. Sloužila do nacistické okupace. Rekonstruována v letech 1997-1999; nyní expozice s židovskou tématikou.

Synagoga byla postavena v r. 1852 v pozdně klasicistním slohu. Koncem 19. století byla upravena fasáda. Po 2. světové válce upravena a využívána jako sklad. Vedle synagogy stál dům rabína a škola.

Textilní manufakturu (kartounku) založil v r. 1736 František Štěpán Lotrinský. V r. 1754 ji odkoupila společnost rakouských obchodníků. Manufaktura zanikla nejpozději v polovině 19. století. Později budova sloužila jako cukrovar a sklady.

Trojmezí - německy Dreiländereck, slovensky Trojmedzie - na česko-rakousko-slovenské hranici na soutoku řek Moravy a Dyje nedaleko Lanžhota.

Zaniklá tvrz. Byla vybudována pravděpodobně Mutinou, jenž se r. 1270 psal po Tvrdonicích. Po něm byl od r. 1287 majitelem jeho syn Drahoslav. Do r. 1387 se v písemných pramenech neobjevuje, poté je zmiňována již jen jako součást týneckého panství a byla patrně pustá. Časem zanikla úplně.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Výklenková kaple u silnice (Kačisdorfská cesta) na konci města směrem na Schrattenberg. Kdy byla postavena nezjištěno. Na výšku obdélném půdoryse, zděná omítaná kaple s mohutným výklenkem v průčelí (sgrafitově zdobené - Rudolf Gajdoš). Ukončená střechou s trojúhelnými štítky, krytou bobrovkami.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

Židovský hřbitov ze sedmnáctého století. Obřadní síň, domek hrobníka a ohrazení hřbitova jsou postaveny z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek. Areál opraven v 90. letech 20. stol. na náklady města Břeclav.