sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj
Původní kaple sv. Izidora vystavěna r. 1712. V letech 1751–1758 přestavěna na kostel ve stylu vrcholného baroka. Kostelní zvony zrekvírovány za první i druhé svět. války. V současnosti v kostelní věži zavěšeny 4 zvony.
Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.
Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.
První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.
Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.
Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.
Kostel sv. Jiří ve vinařské obci Kobylí pochází z raného středověku. První zmínky již z r.1252. V průběhu let několikrát poničen a vypálen, r. 1670 obnoven. U kostela stojí unikátní obranná zvonice
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.
Kostel byl založen r. 1369 řádem templářů. Byl opakovaně vypálen a opravován (vypálen byl v l. 1645 Švédy, r. 1692 vyhořel, r. 1705 byl Uhry vypálen znovu a naposledy vyhořel r. 1778). V l. 1783-1784 byl nově vystavěn, V l. 1891-92 byl přestavěn a byla postavena dnešní věž. R. 1924 byl opraven.
Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.
Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.