Turistické cíle v okolí obce Kobylí

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Historie Templářských sklepů je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů kteří přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století. Společně se stavbou templářské tvrze začala i výstavba rozsáhlých vinných sklepů.

Bývalá rezidence brněnských dominikánů s domácí kaplí z konce 17. stol, od roku 1807 využívána jako zámek. Jednoposchoďová obdélníková budova.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Větrné kolo z 90. let 20. stol. bylo po zničení větrem obnoveno podle originálu bořetickou kovodílnou „Manex“ a zablokováno, aby se ve větru netočilo. Slouží jako technická zajímavost.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.