Turistické cíle v okolí obce Kobylí

"Zámeček"-typologicky architektonickou terminologií patrová vila včetně parku postavená v letech 1827-1841. Ve 2. polovině 20. století necitlivě upravována. Z doby její slávy zachována jen část východní fasády a zahradní dřevěný altán. I když není kulturní památkou, je uvedena v památkovém katalogu.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Kaple v parčíku západně od kostela sv. Vendelína nedaleko sousoší Svaté rodiny. Datována ve štuku provedeným letopočtem 1927. Zděná hranolová stavba, v průčelí s nikou - nad ní letopočet - v ní socha Ježíše Krista. Krytá oplechovanou valbovou stříškou s křížkem s paprsky.

Obdélná zděná kaple z 1. poloviny 20. století. V průčelí mohutný výklenek, krytý zdobnou železnou mříží s motivem kříže. V nice socha Ježíše Krista v podživotní velikosti. Průčelí a částečně i boční strany zdobeny svéráznou malbou lidovými květinovými dekory.

Výklenková kaple stojící na rozcestí u železniční stanice. Pochází z 2. poloviny 19. století. Zasvěcena sv. Rochovi, který je uctíván jako patron proti moru; jeho obraz je v průčelní nice.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Renesanční zámek vznikl v 16. stol. z tvrze, kterou na čtvercový zámek přebudoval r. 1569 Oldřich z Kounic. Zámek byl díky arkádám, hranolovým věžím v nárožích a celkové mohutné stavbě v pramenech uváděn jako hrad (v r. 1624).

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.

Hřbitov byl založen r. 1886 na rozloze 12,1 arů. Poslední pohřeb zde proběhl v dubnu 1946. Po II. sv. válce pustnul, až byl v 70. l. 20. stol. zrušen a jeho plocha byla přeměněna v roce 1981 na park. Historii místa připomíná jednoduchý památník.