Turistické cíle v okolí obce Bořetice

Dřevěný kříž z roku 1899 - cenná práce řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Umístěn před farou u kostela sv. Kunhuty. Památkově chráněný.

Kamenný klasicistní kříž datovaný do roku 1783 na prostranství před kostelem sv. Kunhuty. Hodnotná kamenická práce pořízená při obnově zmíněného kostela. Památkově chráněný.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoticky do dnešní podoby.

Dnes opravený zámeček byl postaven na ostrově uprostřed rybníka, patrně v renes. době. Později byl barokně přestavěn. Kolem se nacházel sad a zahrada s okrasnými prvky. Do dnešní doby se zachovaly zbytky cihlového mostu, který je zčásti zasypaný.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Zámeček postavený v letech 1805 - 1806 podle návrhu Josefa Hardmutha. Patrový objekt opatřený lodžií ohraničenou šesti toskánskými sloupy sloužící jako hájovna, umožňoval z lodžie sledování honu.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.