Turistické cíle v okolí obce Velké Bílovice

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.

Kaple Cyrila a Metoděje pochází z 1. pol. 13. stol. Uvnitř kaple pramen vody. Pravděpodobně postavena u kostela jako baptisterium právě u tohoto pramene. Kaple rekonstruována v 90. letech 20. století.

Kaple sv. Huberta je jednou z mnoha drobných romantických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Byla postavena ve stylu romantické neogotiky v roce 1855. Autorem návrhu byl Georg Wingelmüller a sochařskou výzdobu provedl Franz Högel.