Turistické cíle v okolí obce Velké Bílovice

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Vrcholně barokní výklenková kaple (poklona) na návsi za kostelem sv. Osvalda z 1. pol. 18. století. Stavba na půdorysu symetrického lichoběžníku s volutovým štítem a s konkávně prohnutými stranami, členěnými pilastry a polosloupy. V nice byla plastika sv. Jana Nepomuckého, na podstavci datace 1712.

Místo zaniklé tvrze a bývalé obce Potvorovice (nyní Nový Poddvorov) v okolí prameniště potoka za jižními humny dnešní vesnice.

Novorenesanční budova radnice z roku 1906, navazující na její empírovou předchůdkyni vedle stojící.

Novorenesanční radnice v Valticích nahradila v letech 1887 - 89 svou starší předchůdkyni a sousední měšťanský dům. Dodnes je sídlem městské správy.

Lovecký zámeček byl postaven v klasicistním slohu roku 1812 na počest Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Architektura je součástí Lednicko-valtického areálu, památky UNESCO.

Klasicistní zámeček vybudoval v letech 1814-16 architekt Kornhäusel. Majiteli byli Lichtenštejnové a zprovu sloužil jako hájovna a příležitostný útulek vrchnosti, později zde přebýval zahradník. Dnes je zde expozice vodního ptactva.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Ve vesničce Vrbice na Břeclavsku se nachází sklepní ulička, kterou můžeme považovat mezi ostatními uličkami v této oblasti za netradiční.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Monumentální, 14 m vysoký morový sloup, bohatě zdobený sousošími, vznikl v letech 1736-1738.

Z původního osídlení se podařilo zachránit stavení (čp. 217) Františka Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře, na kterém později hospodařil Julius Bohůn. Stavení je chráněno památkovou péčí.