Turistické cíle v okolí obce Hrubšice

Moderní rozhledna otevřená 29.4.2007, se nachází u obce Hlína. 22 metrů vysoká stavba, tvořená podezdívkou, trámy a opláštěním ze smrkových prken, postavená podle projektu Ing. Arch. Vladimíra Čuhela na místě, na kterém jíž v r. 1910 stála rozhledna.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Hodnotná barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého znázorňuje světce v nadživotní velikosti a s obvyklými atributy, avšak nezvykle v pokleku. Pochází z r. 1714 a erb Marie Alžběty Říkovské z Dobrčic označuje donátorku. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kvalitní umělecká práce z mušlového vápence z poloviny 18. století. Sousoší zobrazující světce v tradičním pojetí, v kněžském rouchu s biretem na hlavě. Shlíží na postavu andílka, který drží kříž s postavou Krista. Památkově chráněno je od roku 1958.

Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.

Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.

Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.

Mlýn se poprvé připomíná r. 1536, ale je prokazatelně starší. V l. 1661–1776 centrem statku moravskokrumlovských paulánů. V r. 1910 zrekonstruován a doplněn o vodní turbínu. Nyní galerie a kavárna. Na starší části mlýna deska s erby z r. 1578.