Turistické cíle v okolí obce Nebovidy

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.

Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.

Hrad vybudován před r. 1299 Sezimou z Hořepníka na návrší nad Cidlinou. Za držení Rožmberků byl dobyt husity, poté střídal často majitele a držitele, sloužil jako královská zástava. Po přenesení správy panství pustne a r. 1570 je uváděn jako pustý.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.

Jezuitská kolej stavěna od r.1667 do pol.18.st. podle projektu D. Orsiho. Stavbu vedli C. Lurago a F. Caratti. Po zrušení řádu v r.1773 přeměněna na kasárny, později vojenský špitál, kadetní škola a do r. 1977 opět kasárna. Nyní v rekonstrukci.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Řadový přízemní dům s bohatě členěnou fasádou z poslední čtvrtiny 17. stol. Zděný omítnutý reprezentativní dům. Fasáda členěna soklem a podvojnými pilastry. K průčelí přiléhá přízemní novodobý přístavek. Jižní průčelí završené novodobým štítem s komínem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.