Turistické cíle v okolí obce Hrušovany u Brna

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Snadno přístupná betonová rozhledna nad meandrem řeky Jihlavy, pocházející z roku 1938. Předcházel jí dřevěný gloriet z roku 1911, obě stavby byly vybudovány Okrašlovacím spolkem. Rozhlednu navrhl Miloš Navrátil.

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Hřbitov byl založen r. 1886 na rozloze 12,1 arů. Poslední pohřeb zde proběhl v dubnu 1946. Po II. sv. válce pustnul, až byl v 70. l. 20. stol. zrušen a jeho plocha byla přeměněna v roce 1981 na park. Historii místa připomíná jednoduchý památník.

Zvonice je pozůstatkem starého gotického kostela, který byl odstraněn v l. 1838 až 1864. Zachována zůstala jen věž. V r. 1923 byl zrušen i starý hřbitov. Plocha bývalého hřbitova je volně přístupná a je nyní využívána jako hřiště a okrasná zahrada.

Patrová, zděná, v půdorysu čtvercová, zvonice byla postavena v 1. polovině 19. století. Ve zvonovém patře je opatřena čtyřmi okny. Jehlancová střecha je ukončena kovovou bání s křížkem. Opatřena novějším zvonem, původní byl zrekvírován za války.