Turistické cíle v okolí obce Rajhrad

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Významné funerální dílo meziválečné architekury od Arnošta Wiesnera. Krematorium bylo poprvé otevřeno 6. 4. 1930.

Kamenný kříž, postavený v roce 1749, označuje místo někdejšího rosického popraviště. Hrdelní právo mělo město Rosice v 15. až 18. století, zrušeno bylo roku 1752.

Dřevěný kříž byl vztyčen na památku strážmistra Josefa Macourka, který byl zabit na tomto místě dne 22.9.1918 při zatýkání vojenského zběha L. Pauzra. Pachatel byl zatčen později v souvislosti s jinou trestnou činností. Kříž byl vztyčen 13.9.2013 členy KVH Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.

Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.