Turistické cíle v okolí obce Rajhrad

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Obytný měšťanský dům s gotickým jádrem z pol. 14. stol. V 16. stol. renesanční úpravy, r. 1706 barokní přestavba. Cenné dekorativní nástěnné malby v patře z konce 18. stol. V l. 1957–60 obnoven.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Funkcionalistická stavba postavena v letech 1935–36 podle projektu architekta Otto Eislera. Jediná dochovaná brněnská synagoga, dodnes slouží k bohoslužbám.

Nová radnice (dříve Zemský dům, Zemská soudnice) byla od svého počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud. Stojí zde mj. památník Karla st. ze Žerotína, na nádvoří kašna s alegoriemi 12 měsíců roku s kovanou mříží z r. 1928, na stěně sluneční hodiny z r. 1728.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Zaniklé místo tvrze, dnes v zástavbě domků na okraji plochého vrcholu, v těsném sousedství kostela sv. Jakuba Většího.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Budovy byly součástí ovocnářské školky Victoria Wannieck Baumschule, zal. r. 1877 Friedrichem Wannieckem a Franzem von Felbingerem na původní staré venkovské usedlosti. R. 1902 přistavěno letní sídlo rodiny Wanniecků (arch. Karl A. Fischl), později zde zřízen pension. Od r. 1958 kulturní památky ČR.

Bývalý městský šlechtický palác rodu Chlumeckých vystavěný před r. 1845 v klasicistním slohu na nároží ulic Česká a Jakubská. R. 1867 zde byl ustanoven První brněnský pěvecký a čtenářský kroužek pro dělníky a živnostníky.

Pozdně barokní městský palác Říkovských z Dobrčic ze 2. čtvrtiny 18. stol. s klasicistní fasádou. Známý díky pohostinství v přízemí také jako dům U Rudého vola.

Méně známý historický dům na Zelném trhu 10 vedle slavného domu s divadlem "Husa na provázku" postavený v pol. 18. století. Patřil opatům žďárského kláštera a později rodině Lídlů, kteří zde vyráběli a prodávali hudební nástroje.