Turistické cíle v okolí obce Kuřim

Kostel byl postaven přibl. 12. stol., zmiňuje se r. 1235. Na přel. 13. a 14. stol. byl goticky přestavěn, v obd. středověku byl opevněn na tzv. kostelní tvrz. Přesto byl v 15. stol. opakovaně zpustošen. R. 1645 byl dobyt Švédy. V l. 1753-1757 byl barokně přestavěn. R. 1887 byla přistavěna nová věž.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.

Funkcionalistický chrám sv. Augustina dal postavit starobrněnský klášter augustiniánů. Projekt vypracoval arch. Ing. Vladimír Fischer. Chrám byl postaven v l. 1930 - 1934, 5. 5. 1935 vysvěcen. Výzdobu vytvořili brněnští umělci. Od r. 1938 samostatná farnost. Od r. 1958 je národní kulturní památkou.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.

Kostel byl postaven v letech 1715-1717 na místě starší románské stavby. Dne 9. září 1760 kostel vyhořel a následně byl opraven a přestavěn do dnešní podoby. V r. 1772 byl osazen i novými zvony. V r. 1851 byly na věž instalovány hodiny. U kostela stojí bývalá fara.