Turistické cíle v okolí obce Tetčice

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Památkově chráněná boží muka barokního typu z počátku 19. století u areálu Mysliveckého stadionu v Brně - Králově Poli. V roce 2000 opravena a doplněna novými malbami. První zastávka poutní cesty do Vranova.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Sloupová gotická boží muka, vznikla patrně na počátku 16. století. Na současné místo byla přenesena v roce 1952. Boží muka jsou po rekonstrukci ve velmi dobrém stavu.

Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.

Brněnský hodinový stroj vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník na základě soutěže vyhlášené městem r. 2007. Stroj byl slavnostně odhalen 19.9.2010, v den výročí odolání města švédskému obléhání (r. 1645). Stroj v podobě projektilu z černého mramoru má připomínat tuto historickou událost.

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.