Turistické cíle v okolí obce Tetčice

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je nejstarší a zároveň nejmenší u nás. Začalo se zde těžit v r.1755. V té době bylo napojeno na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku. V r. 1992 byl provoz na dole Kukla zastaven a věže demontovány.

Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.

Pírkův dům byl postaven pův. v gotickém slohu jako královská tvrz. Provazník Šimon Pírko ji nechal zač. 17. stol. přestavět na renesanční palác (stavitel Antonio di Valdi). Zač. 17. stol. v držení knížat z Lichtenštejna. V 18. stol. přešel do správy města. R. 1872 stavebně upravován. Dnes je zde MÚ.

Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.

Novorenesanční nájemní dům s pasáží na centrálním brněnském náměstí Svobody. Vystavěn v l. 1901–02 pro nadaci V. Gerstbauera. Zkomolením pojmenován podle typických čtyř postav obrů Atlasů, kteří pomyslně nesou fasádu.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.

Pozdněklasicistní palác z prvé pol. 19. stol. na místě domů z pol. 13. století. Pojmenován po rytíři J. P. Herringovi, zakladateli dolů v Zastávce u Brna. Autorem dnešní podoby je vídeňský architekt Ludwig Förster. Dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.