Turistické cíle v okolí obce Grunta

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Významná regionální historická instituce vystavuje sbírky v objektech u kostela sv. Bartoloměje: v domě čp. 27 (bývalý špitál, historické sbírky), staré farní škole (bitva u Kolína 1757 a J. S. Machar) a nové farní škole (archeologické sbírky).

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Sochu vytvořil sochař Josefa Bílek r. 1935. Postava v nadživotní velikosti. Na pomníku nápisy „Mistr Jan Hus“, „Pravdy každému přejte! “ a „Milujte se vespolek!“

Kvalitní lidová práce z konce 19. stol. Skulptura z jemnozrnného pískovce stojí na zděném hranolovém podstavci. Ztvárňuje Pannu Marii s dlouhými vlasy zakrytými pláštěm. Ohraničuje ji ozdobná kovová mříž. Jedná o hodnotnou památku místního významu. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2023.

Němčice se poprvé připomínají r. 1222. Socha Panny Marie postavena uprostřed obce postavena r. 1890, a to v místě, kde bývala močálovitá proláklina. R. 2020 socha opravena kameníkem Petrem Vnukem.

Socha sv. Barbory ukrytá na špatně přístupném místě, umístěná na rozsáhlé skále. Barokní dílo z doby kolem r. 1720 na cihlovém soklu, který vyrovnává nerovnost skály. Světice zachycená v esovitém kontrapostu s uvolněnou levou nohou. V pravé ruce drží pohár, levou rukou svírá meč. Na hlavě má korunu.