hrad, nepatrné zbytky zdí, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černvír
Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.
Klášter s dětskou opatrovnou nechal v l. 1885-1889 postavit baron Egbert Belcredi k uctění památky své zesnulé manželky Christiany roz. hr. Nostitz-Rieneck. V l. 1950-1995 budova sloužila jako mateřská škola. Od r. 2003 je zde dětské Fyzioterapeutické a školící centrum.
Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.
V zámek byla přestavěna starší tvrz v roce 1588 Pavlem Katharýnem z Katharu. Pozůstatkem přestavby jsou dodnes zachované hluboké sklepy. V r. 1850 zámek přestavěli Heinrichsové ve stylu tyrolských chat.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Dalečín
Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Březová nad Svitavou
Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.
Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.
Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.
tvrz, přestavěno, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Drnovice
V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.
Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.
Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.
Kostel bez věže byl postaven v letech 1784-1786. V letech 1883-1885 byl rozšířen v historizujícím slohu do dnešní podoby podle projektu stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě.