Turistické cíle v okolí obce Borotín

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.

Myslivna pocházející patrně z poč. 19 stol. Pozoruhodná architektura se zcela vymyká okolní venkovské zástavbě. Myslivna je přízemní budova protáhlého obdélného půdorysu. Je zděné konstrukce s vnitřní cihlovou stěnou. Dům je mimořádnou historickou stavbou.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

Zřícenina kamenného hradu zal. kol. r. 1300 Ctiborem z Lipnice. Jméno získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří. V roce 1776 hrad úplně opuštěn, r. 1786 vyhořel.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 u Březové nad Svitavou nese jméno fiktivního génia Járy Cimrmana, členové Divadla Járy Cimrmana se zúčastnili jejího otevření. Rozhledna, která je volně přístupná, je součástí naučné stezky Údolím řeky Svitavy. V roce 2018 byla restaurována.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.

Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.