Turistické cíle v okolí obce Svitávka

Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.

V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.

Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.

Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.

V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Velmi kvalitní sochařská práce z r. 1730. Dominantní prvek náměstí. Ze středu podstavce vyrůstá sloup. Na něm socha světce. Jan Nepomucký zpodoben v tradičním oblečení se dvěma vrstvami drapérie a pláštíkem přes ramena. Části plastiky jsou pozlacené. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.