Turistické cíle v okolí obce Svitávka

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Malou vilu nechal postavit v r. 1906 velkotovárník Alfred Löw-Beer podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho. Do r. 1939 ve vile žil Alfredův syn Max Löw-Beer s rodinou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům.

Dřevěná rozhledna z r. 2005. Sponzor stavby byl Svazek obcí Svitava a Jihomoravský kraj. Zchátralá rozhledna zbořena r. 2024.

Opevněná lokalita chráněná strmými svahy, kamenohliněným valem a palisádou byla osídlena v pozdní době bronzové a v době halštatské.

Skalní útvar v Hornosvratecké vrchovině vznikl mrazovým zvětráváním. Nachází se v zalesněném prostoru přírodní památky Sýkoř o rozloze 104,6 ha, která chrání zbytky rozlehlejších typických bučin a bučin s javorem klenem. Přístup po neznačených lesních cestách.

Mariánský sloup ve středu lomnického náměstí byl postaven 1710. Autor architektonického řešení ani sochařské výzdoby není znám. Opravy 1852 (J. Břenek, snad i doplnění), 1915 a koncem 90. let 20. století. Významná ukázka dynamického barokního sochařství.

Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pozdně barokní hladce omítnutý jednopatrový řadový dům z r. 1756 na severním konci náměstí Krále Jiřího. Mansardová střecha, pětiosé průčelí, portál vjezdu do dvora ve střední ose. Interiéry klenuté a plochostropé. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Oválný pahorek bývalého tvrziště s tvrzí, která se v pramenech vyslovně neuvádí. Pravděpodobně ale byla založena spolu s obci někdy kolem roku 1358 a patřila pánům z Boskovic. V roce 1364 se po Milonicích psal Jurek. V polovině 14. století tvrz zřejmě zanikla. Dne se na tvrzišti nacházejí zahrady s kůlnami.

Budova, která je v materiálech Památkového ústavu označována jako zámek, vznikla někdy po roce 1771, kdy František Tesař obec Milonice koupil od majitele černohorského panství Jindřicha Josefa Aueršperka. Po koupi dalších objektů zde založil velkostatek, jehož části zámek byl. Po roce 2000 byl statek včetně zámku zbořen.

V muzeu jsou k vidění zejména různé parní lokomomily a historické traktory. Dominantním exponátem je obří parní lokomobila John Fowler Z7S z počátku 20. stol.