Turistické cíle v okolí obce Hluboké Dvory

Kašna z poč. 19. stol. Příklad klasicistního umění. Materiál kámen. Šestiboký půdorys s mírně vydutými boky. Umístěna na čtyřstupňovém schodišti. Členěna římsou, zakončena zaoblenou obrubou. Uprostřed hranolový sokl a na podnoži dekorativní váza, z níž vytéká voda. Památkově chráněno od r. 1964.

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.

Klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly založil v r. 1857 hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly. V letech 1877-78 byla budova zvýšena o jedno patro a v r. 1879 rozšířena o mateřskou školu. Ke zrušení kláštera došlo v r. 1948. V r. 2003 byla budova při rekonstrukci upravena na hotel.

Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Kostel s farou byl založen v r. 1255 rajhradským klášterem. V l. 1680-1687 došlo k raně barokní rozšiřující přestavbě původně gotického kostela. Ve věži jsou zavěšeny 4 zvony - Královna nebes, Zvon chvály, Král slávy a Zvon mrtvých z 15., 16. a 20. stol.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Kostel byl postaven v r. 1526 na místě starší kaple. Dne 14. května 1862 udeřil do věže blesk a následný požár ji částečně zničil. V r. 1865 byla postavena nová věž. V l. 1883 a 1938 byl kostel novogoticky upraven. V l. 1945, 1965, 1989 a 2000 byl zrekonstruován.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.