Turistické cíle v okolí obce Klepačov

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Dřevěná rozhledna z r. 2005. Sponzor stavby byl Svazek obcí Svitava a Jihomoravský kraj. Zchátralá rozhledna zbořena r. 2024.

Opevněná lokalita chráněná strmými svahy, kamenohliněným valem a palisádou byla osídlena v pozdní době bronzové a v době halštatské.

Zámek vystavěl po roce 1654 brněnský ústav šlechtičen jako své letní sídlo. Přízemní budova zámku v letech 1811–12 zvýšena o první patro. Roku 1828 přeměněn na sýpku a byty, roku 1934 změněn na smaltovnu.