Turistické cíle v okolí obce Svařeň

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Socha datována r. 1816. Hranolový sokl s vysokou patkou. Kruhový medailon s Duchem Svatým v podobě holubice. Na přední stěně soklu reliéfní monogram Panny Marie. Na zeměkouli nesené okřídleným i hlavičkami andílků Madona Knířovská s korunou na hlavě. Na levé ruce drží Ježíška. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Plastika z roku 1825 vytvořena z pískovce. Na čelní straně reliéf s Pannou Marií Sedmibolestnou. Zprava na soklu reliéf s motivem Svaté rodiny. Centrální postavou je malý Ježíš. Po levici Panna Marie, po pravici sv. Josef. Na krycí desce sousoší Svaté Trojice. Centrální postavou je Ježíš na kříži.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Zmínka o obci roku 1318. Socha Immaculaty má podobu prostovlasé mladé ženy stojící na půlměsíci. Dlaně sepjaté k modlitbě. Vznáší se v oblaku. Mariánská socha umístěna na průčelní straně, nad kamennou tumbovitou oltářní menzou.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

Ukázka barokní práce z r. 1736. Původně stála u silnice do Luže, nyní v parku u kostela Nejsvětější Trojice. Vyšší hranolový sokl s profilovanou římsou, pod ní hlavy andílků. Socha světce v kontrapostu s křížem v rukou přes prsa. V r. 2015 prošla restaurováním. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.