Turistické cíle v okolí obce Dobříkov

Dochovaná část renesanční tvrze z poloviny 16. století, kterou zde postavil zřejmě Přibík Sekerka ze Sedčic stojí ve východní části vesnice. Později sýpka, pak obytný dům. V r. 1948 částečně zbořena.

Historická budova bývalé piaristické školy a gymnázia z roku 1719. V současnosti slouží potřebám Regionálního muzea.

Rodný byt hudebního skladatele Bedřicha Smetany se nachází v bývalém zámeckém pivovaru na prvním nádvoří zámku. Smetana se zde narodil 2. března 1824. Interiéry bytu byly nově zařízeny a instalovány v roce 1996. Spravuje a zpřístupňuje je Regionální muzeum v Litomyšli.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Barokní opuková vodárenská věž z r. 1662 na břehu rybníka byla přesně po 350 letech upravena na 24 m vysokou rozhlednu s malou expozicí historie vodárenství ve městě v interiéru.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Šemberovo divadlo ve Vysokém Mýtě vzniklo r. 1925. Zdejší divadelní spolek působil již od r.1909. Název nese po místním učiteli a jazykovědci. Od r. 1997 píše svoji novodobou historii. Samotné divadlo prošlo v r. 2020 částečnou rekonstrukcí.

Nevýrazné zbytky velkého tvrziště za čp.1. V r. 1318 je uváděn Vilém z Lysce a ze Slepotic. R. 1391 se uvádí Filip ze Slepotic. Kolem r. 1470 zde sídlí Heřman ze Sulic, předek Slepotických ze Sulic. První zmínka o tvrzi je až r. 1510, r. 1570 prodává Jiří Slepotický komornímu panství pardubickému.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

Barokní sousoší s mariánským sloupem uprostřed náměstí. Postaveno roku 1715. Výška 14 m. V rozích sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Na vrcholu sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie s hvězdnatou aureolou kolem hlavy. Památkově chráněno od r. 1958.