Turistické cíle v okolí obce Choceň

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Mariánský morový sloup z r.1716 se sochami Panny Marie, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, postavený podle Giovanni Battisty Alliprandiho. Výška 11 metrů.

Dnes již zaniklý barokní zámek dala stavět r. 1724 Marie Terezie Rottalová, architektem byl Felice Donato Allio. Téměř dokončenou stavbu dal přerušit r. 1730 syn Marie Terezie, František Norbert Trauttmannsdorf, který nebyl spokojen s úrovní stavby. Zámek postupně chátral a do r. 1874 zcela zanikl.

Původně důstojnické kasino. Po r. 1948 zestátněno, v budově sídlila Lidová škola umění. R. 1968 zabráno okupační sovětskou armádou a přeměněno na Muzeum bojové slávy. Od r. 1990 slouží jako Základní umělecká škola. Jednopatrová šestiosá budova. Muzeum zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Krajkářské muzeum bylo založeno již roku 1929 a nabízí jedinečnou expozici spojenou s vývojem české krajky od 18. stol. do dnešních dnů. Bylo logickým vyvrcholením otevření První české krajkářské školy ve Vamberku roku 1899.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Původně rokokový jednopatrový lovecký zámeček postavený r. 1790 za Filipa Kinského uprostřed nevelkého francouzského parku. Zbořen roku 1906 a na místě zbyly jen ojedinělé zbytky zdiva.

Chátrající budovy bývalého nového měšťanského pivovaru. Areál vystavěn v letech 1898-1900, první várka piva uvařena r. 1901. Pivovar uzavřen v r. 1951. Poté sloužil jako sklady a rychle zchátral. Postupně jednotlivé budovy demolovány. Zachována zchátralá dominantní budova sladovny a hvozdu.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Památník Jana Ámose Komenského v podobě zeměkoule podle návrhu Aloise Meteláka byl v Litomyšli instalován v r. 1921. Za německé okupace byl odstraněn a obnoven až v roce 1967. Restaurován byl r. 2016 Karlem Holubem.

Hradiště z pol. 11. stol. Archeologická lokalita, pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Akropole skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených slovanským osídlením. Vyvraždění Vršovců r. 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců povraždili členy rodu Vršovců.