Turistické cíle v okolí obce Choceň

Kříž z r. 1879 je nejstarší sochařskou památkou v obci. Při jeho přemístění došlo k poškození Kristova těla. Nahrazen současnou verzí. R. 1955 kříž rozlomen. Po nehodě přesunut na bezpečnější místo dále od silnice. Výška kříže z pískovce je téměř 6 metrů. V roce 2021 rekonstruován.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Kříž, který stojí před kostelem Povýšení sv. Kříže, rekonstruován v letech 1891–1893. Tehdy byl před schodiště přenesen kříž. Původní lokace kříže nezjištěna.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Budova v neorenesančním stylu se secesními a moderními prvky byla postavena v roce 1922 jako místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Nachází blízko autobusového nádraží u řeky Loučné.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.