Turistické cíle v okolí obce Šedivec

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

V r. 1589 byl původní dřevěný kostel nahrazen kamennou stavbou. V r. 1631 byl kromě věže kostel znovu vystavěn. K barokní přestavbě došlo v r. 1711. V 19. století byla klasicistně upravena loď.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

Již roku 1350 první kostel na tomto místě. Dokladem nejstarší fáze gotického kostela je pětiboký presbytář. Před rokem 1770 vystavěn kůr a v barokní formě postavena věž. R. 1791 zaklenuta hlavní loď. Renesanční fresky nad sakristií. Pozdně barokní oltář. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Farní kostel na Masarykově náměstí z l. 1679–84 na místě dřevěného kostela ze 14. stol., zničeného požárem v r. 1661. V l. 1993–99 zrekonstruován.

Bývalý i současný zájezdní hostinec. Pochází z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. Barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním. Černá kuchyně, později upravená. Nejzajímavější stavební prvek je roubená vysunutá světnička. Objekt památkově chráněn od r. 1958.

Kříž z r. 1879 je nejstarší sochařskou památkou v obci. Při jeho přemístění došlo k poškození Kristova těla. Nahrazen současnou verzí. R. 1955 kříž rozlomen. Po nehodě přesunut na bezpečnější místo dále od silnice. Výška kříže z pískovce je téměř 6 metrů. V roce 2021 rekonstruován.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.