Turistické cíle v okolí obce Šedivec

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Pozdně barokní socha pochází z r. 1771, autor Alexius Czyliak. Na dvojstupňovém soklu tvarovaný vysoký podstavec. Na podstavci socha světce v životní velikosti. Sv. Jan Nepomucký drží krucifix a palmovou ratolest. Socha památkově chráněna od roku 1958.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní světecká socha z r. 1792 stojí při cestě ke kostelu. Doklad regionální kamenosochařské tvorby ze závěru 18. stol. Postava na dvojdílném podstavci. Na čelní straně kartuše s květinovým motivem a nápisem. Světec v obvyklém úboru i postoji. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.