Turistické cíle v okolí obce Žampach

nebo vyberte

Žampach

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 263 záznamů, 16 / 22 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 pomník Svobody
345.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Dlouhá Třebová
Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.
 Potštejn
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.
 Potštejn
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Potštejn
Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.
 poutní kostel Narození Panny Marie
503.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Horní Čermná
V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.
 Přestavlky
u Chocně
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj
Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Lanškroun
Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Žamberk
Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.
 radnice
377.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Česká Třebová
Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Rychnov nad Kněžnou
První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.
 rodný dům Prokopa Diviše
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Žamberk
V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.
 Rokytnice v Orlických horách
573.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rokytnice v Orlických horách
Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.
 Rotnek
395.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Červená
Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.