Turistické cíle v okolí obce Krasíkov

Kvalitní architektonicky ztvárněná barokní socha pocházející z roku 1734. Na plintu z pískovcových desek ohrazeném kamenným zábradlím spočívá skulptura cca 4,5 m vysoká. Světec si pravicí tiskne na prsa kovový křížek se zlaceným korpusem Krista. V nárožích jsou pilířky s plochami rámovanými rýhou, s konkávně zaoblenými rohy. Socha je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1999.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

Soubor barokních soch byl vybudován počátkem 18. století. Je dílem sochaře Jana Sturmera. Soubor soch je rozmístěn na přístupové cestě ke kostelu. Na sloupech jsou sochy Panny Marie Immaculaty, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a dalších svatých a dále sousoší Kalvárie.

Sousoší stojí před západním průčelím kostela. Pochází z roku 1800. Příklad dlouhého přetrvávání pozdně barokních forem. Na podstavci je vztyčen kříž na skalisku s lebkou. Na kříži korpus Krista. Po stranách kříže postavy Panny Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Rozloučení Krista s Pannou Marií pochází z roku 1722. Autorství nelze přesně určit. Sousoší v mírně podživotní velikosti. Osazeno na okraji mostu přes říčku. Vpravo stojí Panna Marie a vlevo Ježíš Kristus. Památkově chráněno od roku 1958.

Sousoší je významná drobná sakrální památka. Je umístěno na bohatě zdobeném soklu se soklovou patkou a hranolovým blokem. Samotné sousoší tvoří postavy Ježíše Krista a Boha Otce a holubice. V čele podstavce deska s reliéfem sv. Františka z Assisi a Panny Marie.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Kvalitní uměleckořemeslná práce z období doznívajícího baroka. Sousoší Piety stojí na mohutném podstavci. Dřík v rozích zdoben volutami s rostlinným motivem. Skulptura Piety je provedena v mírně podživotní velikosti v tradičním pojetí. Sousoší památkově chráněno od r. 2008.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.