Turistické cíle v okolí obce Krasíkov

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Morový sloup, který nyní zdobí horní část zábřežského Masarykova náměstí, byl postaven roku 1713.

Opevněná středověká formace, pravděpodobně předchůdce hrádku Šilperku, snad původní sídlo pozdějšího lapky Ješka ze Šilperku. Sídelní doba asi pouze první pol. 14.století. Písemné prameny k hrádku neznáme, ani jeho přesnou souvislost s vedlejšími středověkými lokalitami.

Ocelová rozhledna, nazvaná "nadhledna Háječek" je součástí lyžařského areálu Zborov v Zábřežské vrchovině. Je vysoká 30 m a vede na ni 144 schodů. Veřejnosti je přístupná od dubna 2022. Vstup je zpoplatněn a regulován turniketem.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Vodní nádrž na stejnojmenném potoce (0,6 km před jeho ústím do Moravské Sázavy) zprovozněná v roce 1971 jako zdroj pitné vody pro Zábřeh, později využívána k rekreaci. Dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná, rybolov je možný s místenkou. Kamenitá sypaná hráz je dlouhá 151 metr.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Hospodářský dvůr v zaniklé vsi Doubravice doložen od r. 1454 jako součást panství Ruda nad Moravou, v 17. stol. upraven na čtyřkřídlý objekt. Za 1. světové války zajatecký tábor, poté byty pro papírenské dělníky. Nyní převážně v soukromých rukou.

Partyzánský bunkr partyzánské jednotky Sever Zábřeh při žluté turistické značce mezi Pivonínem a Drozdovem na úpatí Třemše 549 m n.m., odkud je krásný výhled na Jeseníky a Zábřežskou vrchovinu.

Kovová rozhledna Pastýřka se nachází na vrchu Pastvisko (též Nad Boršovem) jižně od Moravské Třebové. Byla vybudována v roce 2009, je volně přístupná a poskytuje daleký výhled.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.