Turistické cíle v okolí obce Lanšperk

Terénní zbytky hradu, založeného snad Petraněm Zebínským. Listina Tobiáše z Bechyně z let 1279-1290 zakazuje stavět hrad neznámému šlechtici na území patřící klášteru Orlice, a tak nebyl dostavěn. Dochován je příkop, val, zbytek hradby a sklepy.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Z původního gotického kostela při jeho zbourání ponechán presbytář, přestavěný v současnou kapli. Nad západním štítem je čtyřboký sanktusník. Zařízení kaple novogotické. Na oltáři obraz Smrt sv. Josefa z roku 1881, autor Jan Umlauf. Kaple památkově chráněna od r. 1958.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.

Jeden z řady památníků z roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Liechtensteinu se nachází i v lesích u Lanškrouna. V roce 2011 byl opraven.

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.

První písemná zmínka o Lhotce je z roku 1358. Kamenný kříž, který stojí u hlavní silnice pochází z roku 1897. Původně stál na druhé straně silnice u školy. Později přenesen na druhou stranu silnice a obehnán malým kovovým plotem.

Kamenný most přes Zdobnici ve Vamberku z let 1864-1865 je tříoblouková stavba se dvěma zkosenými pilíři a zdobená původně osmi plastikami od Eduarda Harnacha, které zpodobňují národní světce a Ukřižování. Dvě však byly pro poškození demontovány. Pod mostem je na řece splav.

Barokní kaple vznikla v 18. stol. Od počátku 19. stol. sloužila údajně jako farní chrám. Před vchodem stával kříž z r. 1733 a kolem se rozkládal hřbitov. Po odsunu německého obyvatelstva po II. světové válce kaple začala chátrat. Dodnes se zachovalo obvodové zdivo téměř do výše korunní římsy.