Turistické cíle v okolí obce Klášterec nad Orlicí

Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.

Kostel postaven v letech 1708-1712. Rozšířen a přistavěna věž r.1770. Inventář pocházel z 18.a 19.st. Poslední oprava koncem 19.st. Po r.1945 kostel opuštěn. Od 70. let 20.st. postupně vykrádán a pustošen. Poč. 21. stol. zahájeny opravy kostela.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Kostel z let 1687–1690. Jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Kostel sv. Kateřiny v Kunčicích je barokní stavba z r. 1685, která byla výrazně upravena r. 1761 prodloužením lodi a výstavou nové věže. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Letohrad bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s márnicí v ohradní zdi hřbitova.

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní kostel nahradil v obci dřevěný renesanční kostel ze 16. stol., který vyhořel v 2. pol. 17. stol. Nový zděný kostel byl vybudován v l. 1683–86 (stavitel Jan Klein). Koncem 19. stol. pseudoslohově upraven. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR. V l. 1989–90 provedena vnější rekonstrukce.