Turistické cíle v okolí obce Mlýnický Dvůr

Kostel Narození Panny Marie v Mlýnickém Dvoře je hodnotným příkladem pozdně barokního stavitelství z roku 1773. Je filiálním kostelem ve farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou společně s ohradní zdí, bránou a kamenným křížem z r. 1804.

Pozdně barokní kostel postavený v l. 1807-9 nákladem knížete Jana z Liechtensteina. Jednolodní orientovaná sazba z odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm má v západním hranolovou věž s obdélnou předsíní. Při presbytáři od jihu sakristie, od severu depozitář. Mobiliář převážně klasicistní.

Kostel postaven v letech 1718-1725. Roku 1795 kolem kostela zřízen hřbitov. Kostel jednolodní, obdélníkový. Nad hlavním portálem letopočet 1725 a lichtenštejnský znak. Kostelní věž nad západním průčelím. U kostela sochy světců. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel Nejsvětější Trojice v Jamném nad Orlicí je novorenesanční stavba z let 1881-1883. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Jablonné nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Jednolodní rokokový kostel postavený v letech 1746 až 1753, obehnaný zdí se dvěma kaplemi. Výzdoba od I. Oderlického a I. Güntera. Cestu ke kostelu lemují až 200 let staré lípy.

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Valteřicích pochází z r. 1832 a je vystavěn v empírovém slohu. Má sice status farního kostela, ale bohoslužby se v něm nekonají, protože vesnice je od r. 1946 prakticky vylidněna. Opuštěná stavba není památkově chráněna.

Barokní římskokatolický kostel Rozeslání sv. apoštolů v Písařově byl postaven v r. 1785 a nahradil starý dřevěný kostelík z r. 1682. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, není však památkově chráněn.

Venkovský kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je klasicistní stavba z r. 1802. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Původní farní kostel, připomínaný roku 1350, zanikl v 15. století. V 18. století vystavěna kaple sv. Anny, která byla v roce 1869 přestavěna na filiální kostel. Uvnitř kalich z roku 1629. Zvon ve věži zhotoven v roce 1769. Roku 1892 byla při kostele obnovena fara.

Kostel postavený za hradbami města, první zprávy z 2. pol. 15. století (sv. Kříže), zachován gotický presbytář. Později v užívání Jednoty českobratrské, později opět katolický (Navštívení Panny Marie). Po opravě r. 1772 zasvěcen sv. Barboře.