Turistické cíle v okolí obce Lichkov

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích vznikl r. 1910 přestavbou barokní kaple z r. 1718, která je částečně zachována ve hmotě lodi. Přistavěná věž má novorománské rysy. Kostel je filiálním ve farnosti Štíty. Od r. 2009 je památkově chráněn stejně jako pískovcový kříž před ním.

Kostel postaven v letech 1708-1712. Rozšířen a přistavěna věž r.1770. Inventář pocházel z 18.a 19.st. Poslední oprava koncem 19.st. Po r.1945 kostel opuštěn. Od 70. let 20.st. postupně vykrádán a pustošen. Poč. 21. stol. zahájeny opravy kostela.

Kostel z let 1687–1690. Jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Barokní kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích pochází z let 1706-1712 a nahradil středověkou dřevěnou stavbu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou stejně jako přilehlá ohradní zeď hřbitova s bránou a márnicí.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Jeden z mála dochovaných dřevěných barokních kostelů na území Kladska vznikl v letech 1740-1742 původně jako hřbitovní kaple. Svou současnou podobu získal při rozšiřující přestavbě r. 1920. Po skončení 2. světové války opraven. V r. 2000 znovu rekonstruován a natřen na hnědou barvu.

Kostel sv. Josefa Kalasanského v Moravském Karlově je ojediněle zasvěcen zakladateli piaristického řádu. Klasicistní stavba pochází z let 1791-1793. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně evangelický kostel byl postaven r. 1911. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války zůstal opuštěn a chátral. Až v 80. letech 20. stol. kostel získala římskokatolická církev, která jej pod vedením faráře Józefa Żurawińského zrekonstruovala a znovu vysvětila.

Kostel sv. Máří Magdalény v Podlesí je raně barokního původu z let 1683-1684. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1785-1787. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Malá Morava a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.