Turistické cíle v okolí obce Jablonné nad Orlicí

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Kostel Nejsvětější Trojice v Jamném nad Orlicí je novorenesanční stavba z let 1881-1883. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Jablonné nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Valteřicích pochází z r. 1832 a je vystavěn v empírovém slohu. Má sice status farního kostela, ale bohoslužby se v něm nekonají, protože vesnice je od r. 1946 prakticky vylidněna. Opuštěná stavba není památkově chráněna.

Barokní římskokatolický kostel Rozeslání sv. apoštolů v Písařově byl postaven v r. 1785 a nahradil starý dřevěný kostelík z r. 1682. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, není však památkově chráněn.

Venkovský kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je klasicistní stavba z r. 1802. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.