Turistické cíle v okolí obce Ostrov

Kamenný krucifix z r. 1762. Hodnotné barokního sochařství z druhé pol. 18. stol. Materiálem je pískovec. Na soklu vysoký hranolový pilíř s rokajovou výzdobou, na něm kříž s Ukřižovaným. Rokokové dílo místního kameníka. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vysoký barokní pískovcový krucifix pochází z r. 1766. Pískovcová socha Ukřižování na tvarovaném trojdílném podstavci s reliéfem Panny Marie. Vrchol tvoří jednoduchý nízký kříž s postavou Ukřižovaného. Historická stopa barokního uspořádání krajiny. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Vysoký pozdně barokní pískovcový krucifix z r. 1782 složen z hranolového trojdílného podstavce a vysokého nástavce. Pod postavou světice vytesáno vročení 1782. Krucifix s drobnou soškou Ukřižovaného a s nápisem INRI. Kvalitní kamenosochařská práce. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.