Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Třebová

Socha u nádraží v České Třebové připomíná Jana Pernera. Provokativní sochu vytvořil sochař Jaromír Gargulák. Představuje rachitickou postavu zkostnatělého muže, která drží okřídlené kolo. Nejedná se o podobiznu slavného inženýra, ale o soudobé umění. Socha působí mírně řečeno dráždivě.

Socha postavena roku 1863. Stalo se tak k tisíciletému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Sochu z damníkovského pískovce vytesal a polychromoval Alois Habrhauer, řezbář a kameník ze Svitav. Socha posvěcena a zapsána do gruntovních knih. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha Panny Marie stojí u č. p. 75. Stojí v obklopení vysokými keři. Socha pochází z poč. 20. stol. Přesné datum není známo. Stejně jako jméno autora sochy.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní socha pochází z r. 1771, autor Alexius Czyliak. Na dvojstupňovém soklu tvarovaný vysoký podstavec. Na podstavci socha světce v životní velikosti. Sv. Jan Nepomucký drží krucifix a palmovou ratolest. Socha památkově chráněna od roku 1958.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.