Turistické cíle v okolí obce Dolní Dobrouč

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Kostel vystavěn v letech 1715–1723. Mohutná jednolodní stavba zakončena hranolovitou věží s cibulovitou bání. Na střeše sanktusník. Na klenbě presbytáře i lodi fresky s výjevy ze života svatých. Kolem kostela funkční hřbitov. Vedle kostela barokní hřbitovní kaple Panny Marie Ochranitelky.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba. Nad západním čtyřboká věž. Presbytář klenut pruskou plackou, triumfální oblouk klenut elipticky, lemovaný profilovanou římsou. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1840. Kostel památkově chráněn od r. 1964.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Kostel z let 1687–1690. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.