Turistické cíle v okolí obce Hřibojedy

Zámek na místě knížecího hradiště doloženého r. 1124, od r. 1541 tvrz přestavěná po r. 1692 na zámek mnohokrát přestavovaný po požárech. Po znárodnění r. 1946 internát a škola, od r. 2002 sídlo Muzea českého amatérského divadla.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Zámek vznikl přestavbou staršího sídla v r. 1633, jehož majitelem byl Vilém Lamboy. V l. 1880–90 byl ještě rozšířen. Dnes je zámecká budova tvořena dvěma křídly na půdorysu písmene L.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.

Pískovcový pomník Jendy Hofmana, rodáka ze sousední vsi Veselice, dobrovolníka a letce, který padl ve Francii za svobodu své vlasti roku 1917 během 1. světové války. Dílo bratrů Wagnerových z let 1926-1927.

Pískovcový pomník s mramorovou nápisovou deskou byl postaven v roce 1936 nad hromadným hrobem neznámého počtu pruských vojáků, padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku

Vysoký pískovcový obelisk na mohutném podstavci byl vztyčen na bývalem bitevním poli na památku Rakušanů a Prusů padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Jeho autorem byl Johan Fabinger z Trutnova, pomník zřídil Spolek pro údržbu válečných pomníků ve Starém Rokytníku v roce 1896.