Turistické cíle v okolí obce Velký Vřešťov

Barokní sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna, vytvořené některým z jeho žáků (Ř. Theny či Jiří Pacák). Uváděno před r. 1731, původně součást braunova Betlému u Kuksu, poté přenesena do Bokouše. Ve Velké Bukovině od r. 1742.

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Klasicistní synagoga z roku 1829, sloužila cca do roku 1906. Roku 1910 byla budova částečně zbořena. Zachovaly se pouze obvodové zdi přízemí a otisk klenby synagogy ve štítu vedlejšího domu.

Synagoga ve Dvoře Králové byla postavena r. 1890. Užívána byla do II. světové války, poté pustla a v roce 1966 byla zbořena. Na jejím místě je malý park, ve kterém je památník obětem holocaustu ve tvaru Davidovy hvězdy.

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.