Turistické cíle v okolí obce Žireč

Klasicistní synagoga z roku 1829, sloužila cca do roku 1906. Roku 1910 byla budova částečně zbořena. Zachovaly se pouze obvodové zdi přízemí a otisk klenby synagogy ve štítu vedlejšího domu.

Synagoga ve Dvoře Králové byla postavena r. 1890. Užívána byla do II. světové války, poté pustla a v roce 1966 byla zbořena. Na jejím místě je malý park, ve kterém je památník obětem holocaustu ve tvaru Davidovy hvězdy.

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.