Turistické cíle v okolí obce Dolní Olešnice

Jilemnická radnice se poprvé připomíná 1646. Po požáru 1789 získala dnešní klasicisitní podobu s věží, dominující hlavnímu náměstí. Roku 1851 byla rozšířena o zadní křídlo. Hodiny na věži mají unikátní odbíjení (denně 1020 úderů v různých tóninách).

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Polyfunkční bezbariérový objekt Stezky korunami stromů v Janských Lázních z let 2016-2017 není jen cenově náročnější rozhledna, ale víceúčelový poznávací objekt, umožňující poznání stoletého krkonošského lesa nejen shora, ale i jeho kořenového systému z podzemí. Přístupno denně kromě 24. 12.

Koncem 16.st. Jan Stráník, nebo jeho syn, postavil tvrz. Po r.1688 Karel Choryňský barokně přestavěl. Karel Berger z Bergentalu v r.1883 přestavěl v pseudorenesančním stylu a rozšířil. V 90.let.20.st.zámek přebudován na hotel.

Synagoga ve Dvoře Králové byla postavena r. 1890. Užívána byla do II. světové války, poté pustla a v roce 1966 byla zbořena. Na jejím místě je malý park, ve kterém je památník obětem holocaustu ve tvaru Davidovy hvězdy.

Tři štítové domy patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších, pozůstatek původní městské zástavby. Lze je zařadil mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách. Dnes je zde umístěno informační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum.

Zbytky městského hradu založeného Švábenici spolu s městem před r. 1260. V r. 1514 za Šumburků na hradě byli tři pěnězokazi. Hrad byl součást královského věnného města a byl často zastavován. Po r. 1547 Kryštof z Gendorfu přestavuje na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zničen. Dnes muzeum.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

V roce 1792 Jan František Theer dal na místě zpustlé tvrze postavit klasicistní zámek.

Vodní elektrárna vybudována v roce 1881, snad dle návrhu J. F. Fischera . Sloužila k pohonu papírenského stroje v papírně (bývalém zámku) v Hostinném. Vybavena byla dvěma Girardotovými turbínami. Původní zděná stavba byla rozšířena o dřevěnou část. Elektrárna je od roku 1993 památkově chráněna.

Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.