Turistické cíle v okolí obce Dolní Olešnice

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Socha Jana Nepomuckého nedaleko kostela sv. Martina. Postavena roku 1755, opravována v letech 1775, 1888, 1901.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla vytvořena v roce 1701 pro Jana Palackého, sekretáře hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu. Zobrazuje světce s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd, velký krucifixem a palmovou ratolestí). Podstavec je rovněž ozdoben palmovými ratolestmi.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

V r. 1710 vystavěl hr. Alois Harrach budovu pro zestárlé služebníky. V původní podobě až do r. 1878. Portál s nápisem a harrachovským znakem. R.1987 špitál zbourán a ponechán jen portál a kaple sv. Aloise. Nová stavba se neliší od původní historické.

Stachelberg je největší dělostřelecká tvrz, která byla součástí dělostřeleckého opevnění. Měla chránit sousední pevnostní linii a bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo. Stavba byla zahájena v r.1937, v r.1938 byla opuštěna nedokončená. Celkem bylo v podzemí vydolováno přes 3,5 km chodeb.

Radnice v místě radnice dnešní stála již koncem 16.st. Po požáru v r. 1861 byla vystavěna v novogotickém stylu a přistavena štíhlá věž. Při rekonstrukci v 80.letech 20. st. na fasádě východního křídla obnovena původních sgrafita objevená v r.1925.

Jilemnická radnice se poprvé připomíná 1646. Po požáru 1789 získala dnešní klasicisitní podobu s věží, dominující hlavnímu náměstí. Roku 1851 byla rozšířena o zadní křídlo. Hodiny na věži mají unikátní odbíjení (denně 1020 úderů v různých tóninách).

Renesanční patrová budova se sgrafitovým kvádrováním od stavitelů Aostalliho de Salla a France zvaného Vlach z r. 1572. Budova v r. 1790 vyhořela, r. 1833 byla přestavěna (nový štít s věží). Dnes má zde město reprezentační prostory a výstavní síň.