Turistické cíle v okolí obce Polička

Dominantou Chotovic je kamenný kříž, vévodící návsi. Postaven byl v roce 1890. Na kříži je vepředu i vzadu nápis.

První zmínka o Vidlaté Seči z roku 1120. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlského. Kříž pochází z r. 1869. Na kříži reliéf sv. Rodiny, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce nápis.

Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Centrum Bohuslava Martinů bylo otevřeno po zásadní rekonstrukci budovy r. 2009 jako součást Městského muzea a galerie Polička. Zahrnuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů včetně historické školní třídy, Historie města Poličky a Sklářství na Horácku.

Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Zajímavý přírodní útvar tvořený několika vrcholovými rulovými skalisky. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně neznámého původu, které však daly skále název.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.