Turistické cíle v okolí obce Makov

Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.

Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Raně barokní patrová budova bývalé jezuitské rezidence, jejímž autorem je Andrea de Quadri. Současný vzhled ovlivněn stržením druhého patra roku 1823. Součást poutního areálu Chlumek. Národní kulturní památka.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

Kříž na mírném svahu před vstupní branou kostela. Hmota podstavce usazena na třístupňové plintě z kamenných kvádrů. Čelní plochu střední části podstavce zdobí rokajová kartuš. Hodnotné pozdně barokní kamenosochařské dílo z r. 1808. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 2003.

Kamenný silniční most. O jeho stáří nenalezeny spolehlivé doklady. Ve střední části mostu jsou proti sobě sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Václava. Most je dlouhý 15 metrů, široký 5,85 metru, průměrná výška 0,9 metru, mostní oblouk má rozpětí 7,85 metru. Výška nad hladinou říčky 4,65 metru.

Kamenný most přes říčku Novohradku postaven r. 1866. Historický kamenný tříobloukový most. Významná technická památka. Stojí na dvou pilířích s použitím segmentové klenby. Dnes stojí mimo hlavní tah silnice. Most zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.